FUJAWIEJO Vichru očisty, který vdechl Synu pozemskou lásku Beskid se ve svém udatném Synu zhlédl. A tak se rozhodl, že změní jeho předurčení. Požádal svého příbuzného Halnyho- mocného vladaře tatranských větrů, aby mu daroval Fujawieje. Jakmile tento kouzelný letní větřík někoho ovane, ten se zamiluje. A tak, když se před očima Syna zjevila nádherná dívka Solanna, Fujawiej kolem nich zatančil a zavinul oba do svého vánku, až se do sebe zamilovali. Pyšný na své dílko začal Fujawiej lítat nahoru dolů, z kopce na kopec, z lesa na louku, až se lehkomyslný a dychtivý poznat nový kraj zatoulal. Zemra, tušící, že ztratí nad Synem moc, přesvědčí lesního skřeta Deboła, aby na něj nachystal past. Ten chytil větřík do pytle a uvěznil jej ve svém doupěti. Vyděšený Fujawiej ztratil svoji nevinnost a tím taky svoji kouzelnou moc.. |
FUJAWIEJAbout the Gale of Purge inspiring earthly love to the Son Beskid came to like his brave Son. And so he decided to change his destiny. He asked his relative Halny – the mighty lord of the Tatra winds – to donate him Fujawiej. The blows of the magic summer breeze were able to make creatures fall in love. And so when the beautiful girl Solanna appeared in front of the Son ´s eyes, Fujawiej began to dance around them wrapping them in his breeze until they fell in love with each other. Proud of his work Fujawiej began to fly up and down, from a hill to another, from the forest to the meadow, light-hearted and eager to get to know the new landscape, until he lost his way. Zemra, suspecting that she would lose her power over her Son, persuaded the forest sprite Deboł to prepare a trap for him. The sprite caught the breeze in a bag and locked him in his den. The scared Fujawiej lost his innocence and with it his magic power. |
Tyś z něba fujavěj
Jak vode zduch nam dej
Očiste všelich trud
Chce tvoj lud
Odegnej strašny grom
A ochroň každen dom
Z vysokich hor k nam priď
I daj žiť
Tyś z něba fujavěj
Jak vode zduch nam dej
Očiste všelich trud
Chce tvoj lud
Bo každen člověk boh
Chce nesmyrt a ně proch
Tak omyj ten naš bol
Sveť ľudi zvol
(text: Lešek Wronka)