OCHODZITAO podzimní svatbě Syna a nevolí všech bohů a živlů Syn cítil, jak Solannu nade vše miluje, a proto se na truc nepřiznivému osudu, otci bohu a zlým bytostem rozhodl se Solannou oženit. Byl už studený podzim, jasná a mrazivá půlnoc. Na louce na kopci Ochodzité při úplňku sešlo se pár prapodivných svatebních hostů. Zemra, vichr smrti jemně přifoukávala, Pištík, její posel špatných zpráv houkal a skřet Deboł hrál svému bratru na kouzelnou harfu. Stromy a listí hrály ženichovi s nevěstou svatební píseň…Jenom Beskid se s neposlušností a vzdorem Syna nemohl smířit a navíc mu tiše záviděl byť chvilkové, ale úplné štěstí. A tak se na čistém nebi zničehonic objevily blesky a hromy. Syn si z toho nic nedělal. Smál se a žertoval, že to jsou svatební salvy pro štěstí…Ale Solanna začala tušit, že její štěstí dlouho trvat nebude… |
OCHODZITAAbout autumn wedding of the Son and outrage of al gods and elements The Son felt how much he loved Solanna and therefore in spite of the unfavourable destiny and the evil creatures he decided to marry her. It was autumn, the days were cold and the nights were clear and frosty. It was midnight. On the meadow on the hill called Ochodzité in the full moon a couple of strange wedding guests gathered together to witness the wedding. Zemra, the Gale of Death, was blowing lightly, Pištík, her herald of bad news, howled, and the sprite Deboł played the magic harp for his brother. The trees and the foliage played the wedding song to the bride and the groom... Just Beskid could not cope with the disobedience and defiance of his Son, in addition envying him his complete happiness, even if fleeting. And so flashes of lightning and thunders suddenly appeared in the clear sky. The Son laughed at that and joked about the wedding salvos of good luck... But Solanna began to suspect that her happiness would not last long... |